Povinnosti a odpovědnost správce při správě svěřenského fondu

30.1.2023 Tým Money Advocate z.s

Právní úprava účinná v r. 2014 zavedla do českého právního řádu institut svěřenského fondu. Svěřenský fond je speciální konstrukce pro správu cizího majetku, a z toho důvodu začal být tento institut využíván i v rámci finančního trhu jako prostředek k investování.

Vzhledem k tomu, že svěřenský fond je v našem právním systému relativně novým institutem, není mezi veřejností rozšířena zcela jeho podstata a povinnosti správce, které je nutné dodržovat. A o to více v případě, kdy účelem svěřenského fondu je provádění investic. V důsledku neznalosti úpravy svěřenského fondu pak dochází ke zbytečným sporům mezi obmyšlenými svěřenského fondu (klienty) a správci svěřenského fondu o to, kdo je za zmařené investice odpovědný. V tomto článku si tedy shrneme ty zásadní povinnosti správce svěřenského fondu, které správce jako finanční poradce má vůči klientovi.

Podstatou svěřenského fondu je vyčlenění majetku (v případě investic tedy nejčastěji finančních prostředků) z majetku zakladatele jako klienta k určitému účelu. Vyčleněním majetku klient ztrácí nad svým majetkem kontrolu a nemůže jej nadále ovládat z titulu vlastnického práva, resp. z finančních prostředků se stává oddělené a nezávislé vlastnictví. Z tohoto důvodu je nutné, aby svěřenský fond měl svého správce, který má povinnost se majetek ve svěřenském fondu držet a spravovat jej v souladu se zakládajícími dokumenty svěřenského fondu. Správce je při správě povinen šetřit a rozmnožovat podstatu svěřenského fondu, dbát o naplňování jeho účelu a respektovat práva a hájit zájmy obmyšleného.

Svěřenský správce vykonává správu majetku v režimu tzv. plné správy, což znamená dbát na navyšování majetku ve svěřenském fondu. Na druhou stranu to neznamená, že správce musí navyšovat majetek v každém případě a při výkonu plné správy (a to více v podobě investic) je nutné zvažovat i míru rizika takové investice, její návratnost a obchodní plány subjektu, kam jsou prostředky investovány.

S tím úzce souvisí další základní povinnost správce svěřenského fondu, a to povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Správce jedná v souladu s péčí řádného hospodáře v případě, kdy koná s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Požadavek loajality ztělesňuje zejména povinnost jednat v nejlepším zájmu obmyšleného a účelu svěřenského fondu, a tento vždy upřednostnit před zájmem vlastním. Požadavek potřebné znalosti a pečlivosti představuje zejména potřebu dostatečné kompetence pro výkon činnosti správce. Při správě finančních prostředků za účelem jejich rozmnožení by tedy správce měl prověřit subjekt, kam jsou finanční prostředky investovány, zjistit informace ohledně podnikatelských aktivit a obchodních plánů subjektu a zhodnotit rizika celé investice. Správce by se pak měl o takový subjekt a jeho činnost zajímat i v průběhu investice, aby dokázal vyhodnotit, zda je subjekt nadále důvěryhodný, solventní a zda je předpoklad ziskovosti dané investice. V návaznosti na tato zjištění by měl správce odpovídajícím způsobem reagovat tak, aby nedošlo ke snížení majetku ve svěřenském fondu.

V případě, kdy správce jedná při správě v rozporu s péčí řádného hospodáře, je dána jeho odpovědnost za způsobenou škodu a takovou škodu je dále povinen nahradit poškozenému. Správce pak odpovídá za vzniklou škodu celým svým majetkem.

S péčí řádného hospodáře rovněž souvisí povinnost správce vést odpovídající záznamy, doklady a vyúčtování svěřenského fondu a tyto podklady předložit zakladateli, případné jiné oprávněné osobě.

Správce svěřenského fondu je navíc povinen správu provádět osobně a správu je oprávněn přenést na jinou osobu jen v případě jednotlivého právního jednání. V rozporu se zákonem je tedy svěření celé správy nebo její převážné části jinému subjektu. Takový subjekt pak musí správce vybrat opět s péčí řádného hospodáře tak, aby zajistil naplňování účelu fondu a jednal v zájmu obmyšleného (jinými slovy, aby bylo zajištěno rozmnožování majetku a eliminována rizika, která mohl správce v době předání správy odhalit). Tomuto subjektu pak správce uděluje konkrétní pokyny k jednotlivým jednáním prováděným za svěřenský fond. V případě investic by se pak zejména mělo jednat o jasné pokyny, jakou konkrétní částku investovat, kam ji investovat a za jakých podmínek.

S prováděním investic v rámci svěřenského fondu se pak pojí i povinnost správce provádět pouze tzv. obezřetné investice. Nevylučuje-li to účel správy, je správce povinen rozhodovat o investicích se zřetelem k výnosu a předpokládanému zisku. Jinými slovy to znamená, že správce při stanovení konkrétní investiční strategie a složení portfolia musí přihlížet jak k průběžnému výnosu, tak ke kapitálovému výnosu, tedy výnosu realizovanému při prodeji investice. Zároveň je správce povinen rozvrhnout investiční rizika tak aby dosáhl takového poměru mezi pevným příjmem a pohyblivými výnosy, který rozumně odpovídá aktuálním hospodářským podmínkám. To znamená, aby diverzifikoval mezi pohyblivými výnosy spojenými typicky s akciemi a pevnými výnosy spojenými typicky s dluhopisy s pevným úrokem, popřípadě zápůjčkami, dle aktuální situace na trhu. Správcům pak nelze než doporučit si odůvodnění obezřetnost té které investice uschovat pro případné spory s klientem o to, zda se v tom konkrétním případě jednalo o obezřetnou investici. Bude totiž právě na správci, aby v konkrétním případě vysvětlil, proč zvolil určité složení portfolia a jaká kritéria při tom zvažoval.

Dalšími důležitými povinnostmi správce jsou pak například vést řádné účetnictví a plnit povinnosti poplatníka daně. Konečný výčet povinností správce však může záležet na individuálním nastavení svěřenského fondu a jeho účelu.

Je tedy zřejmé, že funkce správce svěřenského fondu je zodpovědná funkce a správce má hned několik důležitých a odborných povinností. Z tohoto důvodu lze jen doporučit, aby správce zvážil, zda má dostatečné znalosti a kompetence k tomu, aby plnil veškeré povinnosti správce svěřenského fondu. Zejména s ohledem na vědomí potenciálních následků, které pro správce plynou v případě porušení takových povinností.

 

Mgr. Lukáš Pouč, advokát a Mgr. Jana Führerová, advokát